V sobotu 21. 9. 2019 čekal ostrý start do sezony dvaadvacítku volejbalových klubů z celé republiky, které si to rozdaly v rámci prvního kola Českého poháru mužů a sportovní štěstí se k našemu týmu opět obrátilo tak trochu zády (pozn. redakce: jak je patrno i z úvodní fotografie).

Na pěti místech se odehrály skupiny po čtyřech týmech. V té další se nakonec odehrál pouze jeden zápas. Nám los letos přisoudil druholigová mužstva Kojetína (pořadatel) a Drásova a prvoligové Velké Meziříčí. Los tak oproti předchozím dvěma našim účastem vypadal nadějněji. Náš nový dres už jsem měl nachystán dopředu, a tak ještě zbývalo dokoupit po dlouhé době nové paličky k bubnu. Ty staré už něco pamatovaly (jedna z nich se dokonce někde ztratila). Nakonec jsem zvolil ty s červenými nápisy, aby to trochu ladilo s dresem 😊. Pro milovníky hudby je na nich jméno Joey Jordison, což je jeden z nejlepších bubeníků světa podle uznávaných metalových magazínů. Proslavil se hlavně ve skupině Slipknot – což rozhodně neposlouchám.

 No to už je ale sobota. My s Prochym máme tradičně sraz v centru, jelikož jsme skoro sousedi. Tradičně se jede k Avionu, kde se zbytek rozdělí do aut a může se vyrazit. S námi jede ještě Dan Holiš a po cestě vyzvedneme Petra Holiše. Tentokrát bez pauzy na snídani dorážíme k moderní hale místního celku krátce před devátou hodinou. Následuje společná fotka a fotky jednotlivých hráčů (a tak jsme už aktualizovali sekci Týmy – muži pro letošní rok – můžete si tam kluky jednotlivě prohlédnout). Následuje předzápasové rozcvičení, kdy je to trochu nezvyk koukat na tolik hráčů na naší straně palubovky. Pojďme už k jednotlivým zápasům dne 😊.

Protažení před prvním zápasem


a rozcvičení poprvé v nových dresech



Prochyho patrně poslední turnaj v barvách Volejbal Ostrava s.r.o. (přestupuje do USK Slávie OU aby tam pomohl)

Volejbal Ostrava s.r.o. – TJ Spartak Velké Meziříčí 0:3 ( -22, - 20, -24)

Esa: 3:4 Chybné servisy: 17:11 Bloky: 7:4.
Už před začátkem kvalifikace bylo jasné, že to bude patrně rozhodující utkání naší skupiny kvalifikace. Úvod prvního setu je vyrovnaný, i když efektivita útoku Velkého Meziříčí je na první pohled zřejmá. V tomto setu je patrné, že na úvod zápasu pracují emoce hráčů a trochu i oboustranná nervozita, které nepřidává několik pro nás nepříznivých a sporných rozhodnutí dvojice rozhodčích… Poprvé, pokud se nepletu, jdeme do vedení v zápase 11:10 po nepříjemně plachtícím servisu Vaška Kotase. Vedeme ještě 14:13. Poté nám však naprosto odejde příjem a nepomohou ani oddechové časy trenéra Kuby Zvolánka při stavech 14:16 a 14:19. Po prvním bloku Dana Holiše a obraném zákroku libera Michala Urbana, od něhož se míč odrazí na soupeřů část hřiště, kde končí nečekaným bodem a tak snižujeme na 20:22. Matzke ještě uchová na chvíli naději. V zápěti však Zvolenský pokazí riskovaný servis a set tak prohráváme 22:25 = 0:1 na sety.



Nástup do pořadového setu dvě je hodně ovlivněn naší nespokojeností s výsledkem prvního setu – je z naší strany naprosto špatný. Soupeř má tvrdý kvalitní servis, který když náhodou přihrajeme, nejsme schopni odztrátovat 2:7. My se však nevzdáváme, manko snížíme na tři body až na 8:11. Velké Meziříčí však přitlačí obranu na síti a k tomu mají kvalitně hrajícího hráče č. 17 Stanislava 12:17. Na naší straně můžeme vidět pěknou ulívku nahrávače Holiše. Eso jeho jmenovce Dana či blok Vojty Malínka 16:18 a může to být ještě drama. Soupeř si však koncovku zkušeně pohlídá 20:25 = 0:2 na sety.



I začátek třetí sady je nakloněn na stranu Velmezu. Po přímém bodu Stanislava to máme na 4:8 a naděje na zvrat v zápasu jsou menší a menší. Náskok našeho soupeře je v následujících rozehrách konzistentní 9:12 / 13:16 / 18:21. V koncovce nás drží dobře hrající smečař Holiš 22:23. Matchbally VM zajistí Jáša 22:24. My však přidáme bod Malínkem a Holiš v pravou chvíli vytáhne nechytatelný servis na 24:24. V zápěti však další pokazí a symbolicky následující rozehru ukončí kdo jiný než Stanislav 24:26 = 0:3 na sety.

Je 11:11 hod a naše postupové plány jsou patně hned po necelé hodině a čtvrt zmařeny. Následuje zhruba hodinová pauza, po které nastoupíme proti jednomu z dvou našich soupeřů, se kterými ještě letos odehrajeme dva dvojzápasy, a to mému oblíbenému Drásovu 😊. Tento soupeř oproti tomu, jak ho znám předešlých měření sil, přivezl do Kojetína omlazenou sestavu.

U nás se sestava v následujících zápasech měnila tak, že skoro každý set odehrál někdo jiný. Za mě je to hodně dobře. Máme kvalitní a oproti předchozím létům i daleko širší a vyrovnaný tým.

Dája preventivně tejpuje rameno Vojty Malínka

Volejbal Ostrava s.r.o. – VS Drásov 3:1 (22, -20, 22, 18)

Esa: 2:8 Chybné servisy: 19:18 Bloky: 14:4.
Do druhého zápasu nastoupí hned od začátku naše nová akvizice David Kolář. První smeč v našem dresu se mu povede a následně přidá i blok 2:1. Oby týmy se přetahují o každý bod a nevypracují si náskok větší než dva body. My zavelíme k útoku servisem Dana Holiše a pokud se nepletu, tak dalšími dvěma bodovými bloky Koláře 20:16 / 23:19. Set ukončíme přes Zvolenského, jenž začal nastupovat letos nově na pozici smečaře 25:22 = 1:0 na sety.

Stejně jako v předchozím zápase proti VM je náš vstup do sady druhé stejně špatný a brzy prohráváme 3:9. Šest bodů, ale ve volejbale nic není a my postupně snižujeme na čtyři a po útoku Drásova do anténky už pouze na dva body 15:17. Time-out trenéra Jihomoravanů však zabral parádně 15:20 a ukázal se patrně jako klíčový faktor pro zisk druhého setu. Soupeř srovná po výsledku 20:25 na 1 : 1 na sety.

V setu číslo tři je klíčovým momentem servis Petra Holiše z 17:14 na 20:14. Soupeř snižuje, ale důležité body v koncovce přidá Venca Kotas a P. Holiš ukončuje vzápětí set při stavu 25:22. Jdeme tak do vedení 2 : 1 na sety.

Ve čtvrtém setu jsme lepším týmem na hřišti, a to zvláště na bloku 25:18. Vítězíme tak 3:1 na sety. Jak předchozí zápas skončil, kdy na obrazovce v hale svítily samé jedničky, tak tentokrát to byly skoro samé trojky 13:33.
Nás už tak čekal pouze souboj proti pořadateli turnaje z Kojetína.

Mé čekání na poslední zápas

Volejbal Ostrava s.r.o. – SK Kojetín 2016 3:0 (27, 15, 23)

Esa: 5:6 Chybné servisy: 9:14 Bloky: 7:2.
Domácí na nás pořádně vlítnou dělovým servisem, se kterým si neumíme poradit. Až na stolku zapisovatelů lze vidět děsivý stav 10:17. Pak ale naštěstí (při podání Dana Holiše) uhrajeme šest bodů v řadě 16:17. Kojetínští ještě vedou 23:24 a 24:25. My otočíme koncovku útokem a blokem Rodka, a když Gramel ztrestá špatný příjem domácího týmu, uhrajeme dlouhý set v náš prospěch 29:27 = 1:0 na sety.

Druhý set je vyrovnaný pouze do stavu 5:5. Poté už dominujeme herně a bez problému uhrajeme set ku patnácti 2:0 na sety a vypadá, že zápas spěje rychle ke svému konci.

Ze začátku poslední sady si vybudujeme nadějný náskok 9:6. Ten po celý průběh setu udržujeme. Soupeř sice několikrát sníží, ale vyrovnat ba dokonce vést v setu se mu nepodaří. Nakonec jej vyhrajeme nejmenším možným bodovým rozdílem 25:23 a celkově tak 3:0!

Je něco před půl čtvrtou a pro dnešek je odehráno. Odehrát tři zápasy za šest hodin není nic lehkého a tak ještě po cestě míříme na vytoužený oběd. Nakonec jsme skončili v Hranicích. V Ostravě se nakonec s Prochym objevujeme po zhruba jedenácti hodinách od našeho původního srazu.

Konečná tabulka turnaje:
1. Velké Meziříčí 9 b. 2. Volejbal Ostrava 6 b. 3. Drásov 3 b. 4. Kojetín 0 b.

Závěr:

Osobně jsem před sobotou očekával, že postoupíme. Přišlo mi, že tým, který má na soupisce několik bývalých extraligových hráčů, nemůže prohrát s týmem, jenž nemá patrně ani jednoho. Velké Meziříčí nás však zaslouženě porazilo. Patrně je to tým, který spolu hraje několik let. Mají toho už více společně odtrénováno a tím pádem jsou na úvod sezóny evidentně daleko sehranějším týmem. V následujících dvou zápasech jsme ale už potvrdili roli favorita, a jak už vyplývá z názvu dnešního článku, jsme potřetí v řadě ve skupině Českého poháru skončili na byť druhé ale nepostupové pozici.

Program:
První druholigové zápasy soutěžního ročníku 2019 / 2020 odehrajeme v sobotu 5.10 od 10:00 v Drásově. Samozřejmě i s této pro mě zajímavé destinace, pokud se nic neočekávaného nestane, udělám výjezdovou reportáž.
Držte nám palce 😊.