Stalo se již pravidlem v našem klubu Volejbal Ostrava s.r.o., že před začátkem sezóny se nevyhýbáme přátelským zápasům se zajímavými a velmi silnými zahraničními soupeři (připomeňme např. zápasy v Brušperku s Šachťorem Soligorsk z Běloruska, či přátelský zápas s reprezentací Švédska loni v Polsku nebo předloni a letos vydařené soustředění A-týmu mužů ve Slovinsku.

I letos jsme využili krásného a idylického prostředí ve Škofja Loce a ubytovali se ve stejném penzionu "Pri Marku".



Vzhledem k časovým možnostem odjezdu se náš A-tým mužů (pro pracovní nebo rodinné povinnosti tentokrát bez Filipa Zvolenského a Kuby Štefka - zato posilněný o několik hráčů z jiných klubů ) vypravil z Ostravy ve dvou vlnách. Ti první v autě s manažerem Prochym vyrazili ráno a tak stihli několik zastávek po cestě. A protože dorazili ještě za světla, tak čekání na druhou skupinu a večeři si zkrátili střílením na basketbalový koš (zkráceně: kdo nedá po tom, kdo dal, dělá kliky, ale pokud dá, tak se počet kliků pro následujícího násobí !) Tím pádem jsme málem přišli o nejúdernější hráče, protože ti se v pátek skoro "uklikovali" ...



O půl desáté večer pak se mnou dorazila hlavní skupina a po večeři šli všichni vzorně spát. 

V sobotu ráno jsme si dopřáli výbornou snídani - domácí fíky byly znamenité! 

V klidu za krásného počasí jsme se přemístili do Kamniku, abychom odehráli první dohodnutý přátelský zápas s domácím Calcit Volley Kamnik. Tento profesionální tým (trénují 5x týdně a to dvoufázově) byl jasným favoritem - loni skončil ve slovinské extralize 3. a nastoupil v plné sestavě se třemi zahraničními posilami z Brazílie, Bulharska a Polska a od začátku bylo vidět, že je sehranějším týmem, který se dopustil jen velmi málo chyb.

Hráči poprvé nastoupili v nových (dle mínění nejednoho fanouška) velmi povedených dresech.



Od prvního míče jsme se snažili držet se soupeřem krok, ale v každém setu jsme se nevyvarovali chyb (zejména na příjmu) a tak nám soupeř vždy utekl o několik důležitých míčů a pak jen situaci kontroloval. Pravdou je, že jejich servis byl prakticky od všech hráčů Kalcitu velmi kvalitní a zejména jejich brazilská akvizice nám hodně zatápěla. Na našem servisu se obdobně blýskl jen Dan Holiš a Venca Kotas, kteří nejlépe servírovali a celkově podávali velmi stabilní výkon.



Za náš výkon se ale rozhodně nemusíme stydět a 5 úspěšných bloků Patrika Matzkeho a velmi solidní výkon našich smečařů i hostujícího účka (Marek Vašut) znamenal nakonec ve všech setech důstojný výsledek. Prohráli jsme sice 0:3, ale ani trenér Kuba Zvolánek tento zápas na úvod sezóny s tak silným soupeřem nehodnotil špatně.
Navíc ve 4. dohodnutém nadstavbovém setu jsme dokonce vzdorovali až do stavu 27:27 (což je vidět i na ukazateli skóre ).


 
Přátelské atmosféře pomohly i naše malé dárky na závěr (klubová trička Volejbal Ostrava a české pivo ).



Prezident klubu Gregor Hribar se velmi zajímal o aktivity našeho klubu a zejména výstavba nové sportovní haly pro Ostravskou univerzitu (kde bude hrát náš nejlepší tým) jej velmi zaujala - možná i proto, protože Gregor je profesorem na univerzitě v Lublani.



Po zápase jsme se vrátili zpět na oběd, polívka i řízky byly domácí výroby  a na domácí jablečný mošt budou někteří ještě patrně dlouho vzpomínat (měl totiž mírně projímavé účinky... ).




Po obědě jsme shlédli na internetu klíčové utkání na mistrovství světa v basketbalu, ve kterém naše reprezentace prohrála bitvu o historicky nejlepší 5. místo na MS. (Vsuvka: Satoranský a spol, to byla sportovní paráda a konečně člověk mohl být hrdý na české bojovné hráče v reprezentaci! )

Odpoledne jsme už zamířili do 120 km vzdáleného Šoštanj Topolnica. (Slovinsko je krásná země. )



Při příjezdu na místo (směrem na Maribor) jsme s údivem sledovali obrovskou tepelnou elektrárnu, která celému městu dominovala a zejména večer svítila jako oblast Dolní Vítkovice během Colours of Ostrava). Hala byla ale solidní.



Po povinném rozcvičení jsme se seznámili se zástupci místního extraligového klubu, který na rozdíl od Calcitu nemá žádného cizince v sestavě a trénuje "jen 5x týdně jednou denně". Na toto přátelské utkání se domácí vyzbrojili i plakáty a tak se hlediště postupně začalo i zaplňovat, což vytvořilo pěknou kulisu utkání.



Soupeř do utkání vstoupil velmi sebevědomě a z počátku si vybojoval i mírný náskok.



Velmi rychle ale naši hráči vyrovnali hru a po tajmu pak už šli do jasného vedení. I když měli kluci v nohách o jeden zápas dnes navíc, vždy dokázali zabrat.


Výkon našeho týmu rostl set od setu a byť jsme druhý set těsně prohráli, další průběh jsme již měli jasně pod kontrolou, převyšovali jsme soupeře ve všech činnostech a vyhráli jsme vcelku jasně 3:1! 



Mezi našimi novými posilami mě nejvíce zaujal Michal Urban - naše nové libero! Během obou utkání podal velmi zajímavý a sympatický výkon a až si začně ještě více volat a více se sehraje s týmem, tak bude velkým příslibem pro náš tým!   Michal si zde odbyl nejednu životní premiéru včetně prvních podpisů pro fanynky .



Celkově naše soustředění splnilo svůj účel, zahrali jsme si se 3. a 5. týmem kvalitní slovinské nejvyšší soutěže a naše vítězství nakonec - to byl pro nás pěkný bonus! 
 

Lestvica 2018/19

Na závěr nás čekalo od hostitele malé překvapení - společný raut (místo večeře, kterou jsme původně plánovali) a čas na zajímavou výměnu zkušeností s fungováním jejich klubu a zejména o jejich práci s mládeží. 
Dál již jen hodina a půl cesty zpět a oslavy vítězství našeho týmu v Lublani (pro některé se poněkud protáhla)...