Volejbal Ostrava






 

     Volejbalový spolek Ostrava

Abstrakt







 

Univerzitní sportovní klub Slávie Ostravská univerzita, z.s.

Abstrakt
Zájemci z řad hráčů - volejte na 776 290 564. Informace o klubu zde
Projekt je realizován s finanční podporou Národní sportovní agentury
Projekt je realizován s finanční podporou Moravskoslezského kraje
Projekt je realizován s finanční podporou Statutárního města Ostravy
Projekt je realizován s finanční podporou Statutárního města Ostravy, městského obvodu Ostrava-Jih

S Petrem Holišem nejen o volejbalu Muži

S Petrem Holišem nejen o volejbalu

Před víkendovou bitvou proti Šlapanicím jsem tentokrát vyzpovídal nahrávače celku Volejbal Ostrava s.r.o. Petra Holiše.

Jaké byly tvoje volejbalové začátky – kde, v kolika letech, pod jakým trenérem apod.

Začínal jsem s volejbalem v Odrách, kde mě dovedl můj dobrý kamarád. Byl jsem v osmé třídě, takže mi bylo zhruba 14 let a od té doby stále hraji. Mým prvním trenérem byl pan Jan Černý, který i dodnes vede oderskou mládež a vychovává (i vychoval) velmi šikovné hráče.

Mohl bys nám popsat tvoji prozatímní volejbalovou kariéru – kde si všude hrál, jak dlouho a jestli si dosáhl nějakého úspěchu či něčeho čeho si vážíš?

S volejbalem jsem začínal v Odrách, kde jsem hrál jeden rok za žáky, poté si mě vyhlédl trenér z Nového Jičína a přestoupil jsem tam a  hrál tam za žáky i za kadety (extraligu), později také extraligu za juniory. Když jsem byl čerstvě junior, tak si mě zase vyhlédl trenér Jaroslav Tomáš, který v té době trénoval juniory z Ostravy, takže jsem šel na hostování tam. Další sezonu jsem chtěl v Ostravě pokračovat, ale jelikož jsem měl nějaké rozbroje s trenérem z Nového Jičína, který mě do Ostravy nechtěl pustit, tak jsem přestoupil do Oder, kde jsem hrál za muže. Po dvou letech jsem šel hrát za Havířov, což pro mě byla velká zkušenost, i když jsem pouze střídal. Zároveň jsem také hrál na střídavý start za tým VŠB. Rok na to jsem hrál už jen za VŠB a nyní za Volejbal Ostrava s.r.o.. Úspěchy během mé kariéry jsou nepatrné, většina z nich z dob, když jsem hrával za mládež. Nicméně – přes léto jezdíme s kamarády na antukové turnaje a řekl bych, že tam se nám docela daří, což je rozhodně úspěch, vzhledem k tomu, jaké oslavy tomu předchází 😊

Jak bys zatím zhodnotil ze svého pohledu naší účast ve druhé národní lize a dokázal bys zhodnotit i sám sebe – který zápas ti vyšel nejlépe a naopak, kde si myslíš, že ti to naopak nešlo?

Myslím si, že se nám daří opravdu skvěle. Ačkoliv je nás v týmu málo, máme dost dobrý tým a hlavně jsme super banda, což je velké plus a věřím, že dokážeme naši současnou druhou pozici udržet do konce. Opravdu dobrý zápas pro mě byl zápas, který jsme odehráli s Bučovicemi u nás doma. Byl to velmi pěkný volejbal a zápas nabitý, jak má být a podařilo se nám i vyhrát, což bylo super. Nicméně celou sezónu mi to nejde tak úplně stabilně a někdy se hledám, ale jak jsem říkal, máme v týmu dobré hráče, kteří se s tím dokážou poprat 😉
 
Tvoje nejoblíbenější hala a proč?

Nevím, jestli mám nejoblíbenější halu, ale dost mi sedí hala na VŠB, jelikož jsem tam 3 roky trénoval a myslím, že hala má perfektní parametry na volejbal.

Máš nějakou volejbalovou přezdívku, a jak si k ní přišel?

Volejbalovou přezdívku nemám. Jen bych zmínil, že můj kamarád Honza David mi kdysi začal říkat „Zippy“ (dlouhý příběh), a tak mě takhle kamarádi někdy osloví.

Funkce v kabině – kdo je týmový pokladník, za co se třeba platí a kdo je zatím největším přispěvatelem do klubové kasy? Kdo je podle tebe největším hecířem v kabině?

Popravdě ani nevím, jestli jsme pokladníka volili, ale mám pocit, že se jí ujal Roman Kozák. Nicméně jsme „pinu“ tak nějak zazdili, takže za prohřešky neplatíme. Ale na druhou stranu by asi ani nebylo moc za co, jsme relativně vzoroví kluci 😊 Hecíři jsme svým způsobem všichni, ale za zmínku rozhodně stojí Roman a Mates, kteří jsou většinou nejvíc „najetí“.

Nemohu se nezeptat na olympiádu. Co se ti vybaví když se řeknou olympijské hry? Jak moc sleduješ televizi ? Který sport by sis rád vyzkoušel a naopak do čeho bys nešel.

Když se řeknou olympijské hry, tak se mi vybaví svátek pro všechny sportovce. Každý sportovec by si přál zažít někdy olympiádu, možná i nesportovci. Televizi sleduju minimálně, většinou jen když vím, že někdo z našich vlastenců bude bojovat o medaili, jinak výsledky průběžně sleduju přes články na internetu. Zahrál bych si určitě hokej, jako malý jsem si chodil s klukama párkrát zahrát, ale to už je dávno a dneska bych si to zase rád zkusil. Sport, do kterého bych nešel, mě teď žádný nenapadá, možná jen skok na lyžích, to bych asi nezkoušel.

A koníčky?

Mezi mé koníčky patří převážně sport, mimo volejbal si rád zahraju fotbal, nohejbal, basket, tenis, rád chodím do fitka, taky k vodě, pokud je teplo. Rád trávím čas se svými přáteli a rodinnou, rád podnikám výlety, poslouchám hudbu atd.

Příjmení Holiš je tady  v okolí velice časté. V týmu hraješ a zároveň v jednom městě bydlíš s  Danem Holišem. V kraji působila i hráčka Kateřina Holišová. Jsou mezi vámi nějaké rodinné vazby nebo jde jen o shodu příjmení?

Tohle jméno je u nás v Odrách ještě častější. Pocházíme všichni z jednoho malého města, ale žádné rodinné vazby mezi námi nejsou, jde skutečně jen o souhru náhod.

V sobotu 24.2.2018 hostíme na Hladnově Šlapanice - na co bys diváky pozval?
Rád bych pozval diváky, aby nás přišli podpořit, protože to pro nás bude důležitý zápas, kde budeme chtít získat všech 6 „bludišťáků“ a udržet si tak druhou pozici. Takže přijďte se podívat na dobrý volejbal, budeme rádi!

Děkujeme Petrovi za rozhovor a přejeme mu a celému týmu v soubojích o druhé místo v tabulce.

Petr se svým "parťákem" našim nahrávačem Vojtou Hermanem: